Historie                                                                                                                

Se šlechtěním tohoto plemene začal Lord Tweedmouth, který toužil po psovi loveckém s dobrými vlastnostmi a psovi vzhledově pěkném. K vyšlechtění použil žlutého retrívra, který se narodil ve vrhu černých retrívrů, a dnes již neexistujícího tweedového vodního španěla, později také irského setra a bloodhounda.

 Roku 1868 se narodila první štěňata, a tak začala jeho snaha za pomoci liniové plemenitby, kterou využil jako jeden z prvních šlechtitelů.

V chovu a šlechtění Zlatých retrívrů také pokračovali Vikomt Harcout, který byl prvním vystavovatelem tohoto plemene, a paní Charlesworthová.

Plemeno žlutých retrívrů bylo uznáno roku 1903 v Kennel klubu. Roku 1913 byl založen Klub zlatých, nebo žlutých retrívrů. Jméno Zlatý retrívr bylo oficiálně přijato až roku 1920, předtím se mohl používat přívlastek žlutý nebo ruský.

Pověsti

Jedna pověst tvrdí, že předky zlatého retrívra je pár žlutých psů působících v ruském cirkuse, které údajně Lord Tweedmouth koupil a zkřížil z bloodhoundem, aby byli o trochu menší. Avšak existují záznamy, že Lord Tweedmouth koupil žlutého retrívra na tržišti v Brightonu.

Další pověst je spojena s ochotou zlatého retrívra pomáhat. Starší paní, která dříve vlastnila zlatého retrívra jménem Kelly, byla nepohyblivá a nevidomá, a tak žila v pečovatelském domě. Jednou v tomto pečovatelském domě vypukl požár. Dolní dvě patra celá vyhořela a horní patro, kde bydlela tato žena bylo odříznuto hustým kouřem. Když přijeli hasiči budova již byla zničená a nikdo nepřežil kromě této staré ženy, která seděla v kapradinách a tvrdila, že ji její pes Kelly probudil a odvedl do bezpečí.