Fenu i štěňata je dobré nechat co nejvíce v klidu. Není-li to nezbytné, vyjma úvodní prohlídky na štěňata nešaháme a necháme je u matky. Kontrolujeme jen přisání se ke strukům. Matka by měla mít k dispozici vodu i žrádlo, aby se mohla po porodu (popř. i během) napít a nažrat. Štěňata pravidelně vážíme, abychom měli přehled zda se vyvíjejí normálně a srovnatelně v rámci vrhu. Ideálně si je označíme barevnými provázky na krk či jiným netraumatizujícím způsobem. 
                                                                                                                                                                                           
Fena se po porodu čistí 3 - 4 týdny - vyjímečně až 8 týdnů. Normální očistky jsou nezapáchající, tmavězeleno až krvavě zbarvené. Postupem času se jejich množství snižuje.

Vyjímečně se může objevit u feny po porodu agresivní chování vůči štěňatům, popř. i vůči majiteli. Tato situace se týká zejména prvorodiček. Většinou se stav samovolně upraví během jednoho dne a nastoupí normální mateřský pud. Do jeho nástupu je třeba štěňata samozřejmě chránit a popřípadě je i krmit umělým psím mlékem (je běžně k dostání).

V den porodu či následující den je doporučena sonografická kontrola dělohy pro vyloučení případného zadrženého plodu a posouzení zbytků placenty. Mezi 10 - 20 dnem po porodu se provádí první odčervení štěňat a matky. Dále se pak štěňata odčervují po 2 - 3 týdnech. Mezi 6 - 9 týdnem se poprvé očkují.

Očkování                                                          

• Očkujte pouze zdravého psa.
• Pokud to není nutné, nedoporučuje se očkovat fenky během hárání.
• Odčervení je ideální provést týden před vakcinací.

Základní očkovací schéma                     

• 6 - 7 týdnů - první očkování proti parvoviroze, psince, inf. hepatitidě, případně coronaviroze.
• 8 - 9 týdnů - přeočkování parvoviroza, psinka, inf.hepatitida + leptospiroza, případně parainfluenza (psincový kašel)
• 12 - 16 týdnů - přeočkování téhož, možno očkovat již i proti vzteklině
• Nejpozději do 6 měsíců - vakcinace proti vzteklině (pokud již nebyla naočkována) - povinnost ze zákona!
• dále vždy 1x ročně přeočkovat.

Odčervení                                                                                                   

• první odčervení ve 14ti dnech
• do dvou měsíců stáří odčervujeme každých 14 dní, do půl roku stáří pak jedenkrát za měsíc
• do 1 roku 1x za tři měsíce
• dále pak pravidelně, minimálně jedenkrát za půl roku. Pokud je pes v kontaktu s dětmi, odčervujeme raději jedenkrát za
• 3 měsícePokud nechceme zatěžovat organismus psa cizorodými látkami, kterými antiparazitární přípravky jsou, lze pravidelně provádět vyšetření trusu psa a odčervovat pouze na základě pozitivního nálezu. Jedinou výjimkou je odčervení štěňat a kojící feny, jež by se mělo provádět vždy, neboť vylučování škrkavek probíhá i placentou a mateřským mlékem.

Vnější parazité

Zejména se jedná o blechy a klíšťata, se kterými se Váš pejsek ve svém životě bude setkávat poměrně často. Nejlepší ochranou je prevence. Dnes existuje na trhu velké množství různých antiparazitálních obojků, tabletek, sprejů, spot on přípravků apod. K dostání jsou u veterinárních lékařů, v obchodech pro psy a také v některých lékárnách.

Péče o zuby                                                                                      

Sledujte pravidelně chrup svého psa. Zubní kámen v žádném případě není pouze kosmetickou záležitostí! Způsobuje zánět dásní a může vést až k vypadnutí zubu. Snažte se proto raději o prevenci. Na trhu existuje také spousta pamlsků zaměřených na preventivní ochranu zubů. Jsou to různé žvýkací kosti, čistící kuličky a podobné, stejnou službu však udělá i tvrdý chléb či velká morková kost. Je-li váš pes k tvorbě zubního kamene náchylnější, budete muset začít s pravidelným čištěním zubů kartáčkem a specielní psí zubní pastou. V případě, že se vrstva kamene přeci jen vytvoří, je nutné nechat jej odstranit veterinářem. Zákrok se většinou provádí ultrazvukem v celkové narkóze.                                                                      

Uši

Psu je potřeba uši pravidelně kontrolovat a v případě potřeby vyčistit. Je dobré ho na tento úkon navyknout již odmala. Štěňatům, ale i dlouhosrstým psům s převislým uchem musíme uši čistit častěji. Nejlépe je použít specielní roztok zakoupený u veterináře, kterým psu uši vypláchneme a poté smotkem vaty otřeme vytřepané nečistoty. Nikdy uši nečistíme vatičkou namotanou na špejli. Ušní maz bychom pouze zatlačili hlouběji a mohli bychom způsobit nepříjemné poranění zvukovodu.

Drápy

Stejně jako naše nehty i drápy u psů rostou. U většiny velkých psů se drápy obrušují samy a není nutná žádná úprava. Přerostou-li však do větší délky, je potřeba špičky zastřihnout. Zvláštní pozornost věnujte drápům na pátém prstu předních nohou. Nacházejí se na vnitřní straně a nedotýkají se země, proto se ani neobrušují a někdy je potřeba pravidelné zkracování. Provádí se speciálními kleštičkami, které jsou běžně k dostání. Pokud jsou drápy vašeho psa černé, požádejte raději vašeho veterinárního lékaře o ukázku, jak postupovat.

Tlapy

Polštářky tlap dospělého psa jsou poměrně odolné a tvrdé. Problém může nastat v zimě u psů, jež se pohybují po nasolených chodnících. Nemůžete-li se takovým místům vyhnout ošetřete psu před vycházkou tlapky mastným krémem.Existují specielní mastičky na tlapky, ale lze použít prakticky jakýkoliv krém. Po vycházce je nejlépe tlapy opláchnout vodou a soli je tak zbavit.

Anální váčky

Nacházejí se v blízkosti análního otvoru. Zde se tvoří silně páchnoucí sekret charakteristický pro každého jedince. U většiny psů dochází k vyprázdnění samovolně při kálení, ale některým jedincům je potřeba pomoci. Signálem přeplněných váčků je tzv. sáňkování kdy pes legračně jezdí po zadečku, aby ulevil svědění. Dalším příznakem může být i zhoršení kvality srsti. Požádejte tedy vašeho veterináře, aby sekret vymáčkl, případně se můžete tento úkon naučit i sami. Anální žlázky ale nevyprazdňujte zbytečně, pokud pes nemá problémy, nechte to na něm samotném.

OČKOVÁNÍ

Parvoviróza

• akutní, vysoce nakažlivé systémové onemocnění psů virového původu
• těžké klinické formy se vyskytují především u štěňat, projevují se zvracením a vodnatými, zapáchajícími průjmy. Bez adekvátní léčby se vyznačují vysokou úmrtností v důsledku dehydratace a sepse.
• vakcinace je naprosto nezbytná, začínáme s ní v 6-9 týdnech stáří štěněte

Psinka

• patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění masožravců
• s nejvyšším výskytem psinky se setkáváme u štěňat a dorůstajících psů ve stáří 3-6 měsíců, riziko onemocnění psinkou se opět zvyšuje u zvířat stařších 8 let
• Při tomto onemocnění dochází k postižení dýchacích cest a trávicího traktu, objevují se změny na kůži a tlapkách. Při těžší formě psinky zaznamenáváme i nervové příznaky. Očkovat se doporučuje současně s parvovirózou od věku 6-9 týdnů.

Infekční hepatitida

Akutní, virové onemocnění vedoucí k selhání jater. Projevuje se napjatým břichem, zvracením, průjmem a rychlou dehydratací. Častým nálezem je i postižení dýchacích cest a očí. Vakcinaci proti tomuto onemocnění zahajujeme ve stáří 9-12 týdnů.

Leptospiróza

Akutní, bakteriální onemocnění, postihující játra a ledviny, přenosné na člověka. K přenosu nemoci dochází nejčastěji močí nakažených hlodavců. Při leptospiróze dochází k selhávání jater a ledvin. Očkovaní se zahajuje ve věku 10-12 týdnů.

Vzteklina

Závažné virové onemocnění nervového systému, přenosné na člověka. Projevuje se změnami chování, agresivitou a ochrnutím svalů. Dle legislativy ČR je povinností majitele provést první očkování do stáří 6 měsíců s pravidelnou roční revakcinací.

Další choroby:

Dalšími nejčastějšími chorobami, kterým lze také předejít vakcinací, jsou psincový kašel, lymská borelióza, tetanus a koronaviróza.

Pravidelná revakcinace

Revakcinace je nezbytnou součástí navození odpovídající chráněnosti vůči infekcím. Iniciální vakcinaci štěněte je zapotřebí nejméně 1-2× zopakovat, přičemž poslední revakcinace by se měla uskutečnit po dovršení 3 měsíců života štěněte, tj. cca ve stáří 13 týdnů. Jediným onemocněním, u kterého není revakcinace štěňat zapotřebí, je vzteklina.